Historie obce

Obec je připomínána už ve středověku. Například purkrabí Chval z Chmelné bojoval v bitvě u Lipan na straně panské jednoty. Chmelná patřila mezi svobodnické obce 2. (otročické) čtvrti čáslavského kraje.

Dominantou obce je kaple sv. Jana Nepomuckého na návsi. Kaple byla zbudována a vysvěcena roku 1883. Kompletně zrekonstruována byla roku 1998. Obec navštívili v minulosti mj. biskupové Václav Malý a Karel Herbst nebo předsedkyně senátu Dr. Libuše Benešová.

Kaple je dokladem silné křesťanské tradice, z níž vycházeli i významní rodáci František V. Kamarýt (1854-1921), farář na Hrádku u Vlašimi či Karel Holejšovský (1845-1918), profesor v ruském Tveru a Mariapolu, nositel řádu sv. Vladimíra. Dále odtud pocházeli kněží Josef Martínek, Antonín Filip, Jan Holejšovský, Emanuel Šavrda a Jan Nepomuk Kamarýt (1876-1946), jediný chmelenský rodák, pohřbený na vyšehradském Slavíně.
Chmelenským rodákem je i MVDr. Josef Holejšovský (*1943), bývalý ředitel Státní veterinární správy a univerzitní profesor.

Ve Chmelné bývala i židovská modlitebna. Zdejší Židé se živili zejména obchodem a řemesly. Z místní židovské komunity pocházeli i předkové skladatele Gustava Mahlera.

Dlouhou tradici má Sbor dobrovolných hasičů, a to od roku 1935. Od roku 1931 je nepřetržitě vedena Obecní kronika.

Dalším významným místem a vyhledávaným cílem je kaplička Nejsvětější Trojice v lese Horky, vybudovaná v roce 1929, obnovená v roce 2012, která stojí nad pramenem výborné vody. Každý rok se zde koná pobožnost o svátku Nejsv. Trojice a chmelenští spolu s miřetickými se tu scházejí i poslední den v roce.

V obci jsou i pozůstatky po zaniklé židovské komunitě, z níž pocházel i světoznámý skladatel Gustav Mahler. Hrob jeho předků se nachází na židovském hřbitově 3 km západně od Chmelné při silnici z Pravonína do Malovid. O Chmelné a Gustavu Mahlerovi natočil roku 2000 pořad Český rozhlas a na nazval ho "Na začátku byla Chmelná".